PŘEKLADATEL/KA: Veronika Volhejnová
ŽÁNR: Pro děti a mládež, dívčí romány
NAKLADATELSTVÍ: Yoli
ROK VYDÁNÍ (v ČR): 2018
POČET STRAN: 232
VAZBA: pevná (hardback) s přebalem
Děj:
Nová 'greenovka' Jedna želva za druhou vypráví příběh Azy, která trpí duševní poruchou OCD. Snaží se žít normální život, ale její nemoc jí to neulehčuje. Se svojí nejlepší kamarádkou se kvůli odměně, která by jím pomohla se školným, zapletou do vyšetřování vraždy milionáře Picketta. Syn Rusella Picketta, Davis, se s Azou zná z dětství. Toho Aza využije, ale postupně se začne s Davisem sbližovat. Dokáže porazit svou OCD? A vyšetří záhadu zmizelého milionáře?Můj názor na knihu:
Nejnovější knížka od Johna Greena, ke mně doputovala naprosto nečekaně, aniž bych si o ni napsala, ale udělala mi velkou radost. Už je to nějaký pátek co jsem sdílela své pocity ze čtení na instagramu a konečně se mi podařilo sepsat recenzi.Když jsem byla mladší greenovky mě neskutěčně bavily. Přišlo mi, že všechny mají hrozně hlubokou myšlenku a jsou originální. Teď už na to mám s odstupem času trochu jiný názor. Pokud porovnám například Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala, tak druhá kniha vítězí na plné čáře. Přesto mám Johna Greena spojeného se svým dospíváním a strávila jsem s ním mnoho času.
Být dítě jsem uměla báječně. To, co jsem teď, mi hanebně nejdeJedna želva za druhou byla přibližně do poloviny hodně předvídatelná a pro mě nezáživná. Ano, bylo zajímavé sledovat myšlenkové pochody Azy, jak neustále vyšilovala z infekcí a bakterií, ale po chvíli to bylo pořád dokola a Aza mi začala lézt na nervy. Pak se konečně začalo něco dít a knížka začala být čtivá stylem Greenovi vlastním.
Vedlejší postavy většinou dobře popsané, asi by se tam daly najít menší mezery, ale ve finále nejlepší kamarádka Azy a Davis byli vykresleni skvěle. Možná bych ještě trochu doladila například Davisova bratra.
Abych pravdu řekla, na začátku jsem si přišla jako při čtení knížky pro děti. Věřím že je to z důvodu, že Green cílí na trochu jinou věkovou skupinu. Ale když se děj v knize uvedl do pohybu a přešla jsem dlouhou úvodní část trochu mě tento pocit opustil. Ocenila jsem i absenci milostného trojúhelníku. Green sice většinou od tohoto klišé upouští, přesto jsem se ale ze začátku bála.
Shrnutí:
Ačkoliv mě druhá polovina překvapila, pořád se jedná o jasnou YA. Je samozřejmě hodně čtivá, o tom se u Greena snad ani není potřeba zmiňovat. Příběh byl zajímavý, Aziny popisy úzkosti byly výborné, ale jedná se spíše o nadprůměrnou, možná i průměrnou knihu.
Doporučila bych ji všem kteří mají rádi Greena, nebo mají chuť na něco odpočinkového.
Doporučila bych ji všem kteří mají rádi Greena, nebo mají chuť na něco odpočinkového.
Obálka:
Jako vždy, krásná a jednoduchá obálka.
Žádné komentáře:
Okomentovat