Nejděsivější místa na zemi #4 Les sebevrahů - Aokigahara

Dnes jsem si pro vás připravila les Aokigahara neboli Les sebevrahů. Snad se bude líbit. 

Aokigahara (japonsky 青木ヶ原) je les na severozápadním úpatí hory Fudži v Japonsku. Les má historickou spojitost s démony z japonské mytologie a je velmi oblíbeným cílem sebevrahů. Až do roku 1988 se zde každoročně našla stovka mrtvých a stále se to zvyšuje. Jenom v roce 2011 se zde pokusilo ukončit život 247, z nich 54 uspělo. Víme to díky speciální jednotce, která pročesává les, aby našla mrtvá těla a dobrovolníci je mohli pohřbít.

Les, jehož rozměry jsou přibližně 35 kilometrů čtverečních, je kromě bujné vegetace téměř bez života, díky čemuž vděčí za klid a naprosté ticho. Možná právě díky této posvátné atmosféře je Jukai spojený s řadou legend a v rámci japonské mytologie jej obývají mnozí démoni a duchové. 

Historie:

O nechvalnou pověst lesa se do jisté míry zasloužil spisovatel Seichō Matsumoto, jeden z nejslavnějších japonských autorů šedesátých let. Právě v roce 1960 vyšla jeho kniha Kuroi Jukai (Černé moře stromů), ve které jedna z postav spáchala v lese Aokigahara sebevraždu oběšením. Dnes můžeme pouze spekulovat o tom, proč tento fiktivní akt na konkrétním a doposud vcelku prostém místě zaujal tolik sebevrahů.

Roky stará těla v různých stupních rozkladu lze, ale nacházet stále. V drtivé většině případů jde o již zmíněné oběšení, ale kromě toho je mezi sebevrahy oblíbené i předávkování léky. Japonská vláda a ochránci parku s tímto fenoménem samozřejmě bojují a při vstupu do lesa návštěvníky vítají cedule, které jim připomínají, jak drahocenný a jedinečný jejich život je. Dále se na většině z nich nachází číslo na tísňovou linku.

Dále je tu ještě pověra: 

Jak jsem již psala, už ve středověku si místní lidé spojovali tento les s démony a přízraky, v 19. století ale přišlo něco nového. Údajně tento les sloužil k provedení tradice zvanou ubasute. Jde o to, že sem mladí muži odnášeli své matky, kde je opustily. Jejich matky následně umíraly vyčerpáním a osamocené. 

Jak na mě les působí?

Rozhodně se jedná o místo s neskutečně děsivou atmosférou. Myslím, že ve dne bych tam snad i vkročila, i když bych byla pořádně vyděšená. Ovšem v noci by mě tam nikdo nedostal, jak se znám už jenom kvůli pověsti lesa bych se neustále otáčela a nebyla bych schopná rozumně uvažovat, takže aniž bych si to uvědomovala, sešla bych z cesty a v lese se ztratila. A podle toho, co se o lese říká, jak se jednou ztratíte, není moc pravděpodobné, že objevíte cestu ven.

Při psaní posledního odstavce jsem se úplně vžila do toho děsivé atmosféry lesa a fakt, že tento článek píšu pozdě večer, mi na klidu moc nedodává.

Dodatečné info... :)

Dokonce byl nedávno natočen hororový film z tohoto prostředí, který nese překvapivě název Les sebevrahů. Na horory moc nekoukám, ale o tomhle vážně uvažuji. Pokud jste ho viděli, určitě mi napište do komentářů, jestli se vám líbil. :)