Recenzní resty #1 (Cinder a Dokonalá chuť)


Jelikož se mi tu už od začátku roku hromadí přečtené knížky na zrecenzování a já, jako vždy, nestíhám, rozhodla jsem se dělat takové 'mini recenze'. Ke všem knížkám se chci totiž vyjádřit, ale přece jen, napsat kompletní recenzi je časově náročnější.

Cinder - Marissa Meyer

První knížku jsem dočetla už koncem března. Jedná se o první díl ze série Měsíční kroniky. Pokud se alespoň trochu pohybujete ve světě knižních blogerů tato série nemohla uniknout vaší pozornosti. Všichni z ní jsou naprosto nadšení a tak jsem se do knížky i já pustila s vysokými očekáváními.


Cinder je re-telling pohádky O Popelce. Cinder je šestnáctiletý kyborg a pracuje jako vyhlášená mechanička. Žije s příšernou macechou, sestrami a androidem. Jediné místo, kam se může utéct schovat je její dílna. Jednoho dne se u ní zastaví samotný princ, kterému se rozbil android a kvůli osobním důvodům nemůže využít mechanika z paláce. Cinder se snaží na prince zapůsobit a vznikne mezi nimi zvláštní pouto. Ale při jedné průzkumné výpravě na vrakoviště, se její nevlastní sestra a kamarádka, nakazí smrtelným morem. Macecha z toho viní Cinder a tak jí odebere i poslední zbytky svobody. Ta se rozhodne svou sestru zachránit za každou cenu a snaží se pomoct najít lék. Kde jinde, než v královském paláci...

Já nevím co je se mnou špatně, ale knížka se mi prostě nelíbila. Neříkám, že nebyla čtivá, ale že by mě příběh nějak více poznamenal se říct nedá. Hlavní hrdinka mi občas přišla super, občas otravná. Princ Kai byl neskutečně milý a pozorný... ano, brala jsem ho jako dokonalého pohádkového prince, takže ne úplně reálná postava. Jako jediná skvělá postava mi přišla měsíční královna Levana. Byla hlavním záporákem a byla uvěřitelná, ten strach, který vyvolávala z knížky přímo sálal.

U příběhu jsem se občas zasmála, ale celkově na mě knížka působila jako horší průměr. Doporučila bych jí hlavně mladším čtenářům, kteří mají rádi nenáročnou, pohádkovou četbu.


Dokonalá chuť aneb jak zabít svého manžela - Natalie Young

Příběh Lizzie, která si jednoho dne řekla, že ji její život unavuje a tak si vzala lopatu a umlátila svého manžela. Co ale teď? Jak se zbavit těla aby se na ní nepřišlo? Lizzie byla vždy dobrá kuchařka...


Dopředu varuji, že knížka není pro slabé povahy. Já se řadím mezi lidi, kteří naprosto v klidu dokáží diskutovat o vraždách a mučení, ale během čtení této knížky jsem byla dvakrát natolik znechucena, že jsem uvažovala o jejím odložení. 

Knížka dopodrobna popisuje měsíc během kterého Lizzie pojídala svého manžela s děsivě přesnými detaily. Kdyby mi někdo řekl, že tohle je životní příběh autorky nepřekvapilo by mě to. Jak totiž člověk, který nikdy nepekl lidskou ruku může vědět tolik?

Lizzie si zaznamenává všechny své myšlenky a jako takové oživení jsou do knihy připsány její tipy. V knížce najdete pořádnou dávku černého humoru, nechutnosti a opravdu detailní pitvu manželství. 

Přemýšlím jestli se mi na knížce vůbec něco líbilo. Vlastně ano. Ukázka toho, že vrahy se většinou stanou lidé u kterých bychom to nečekali. Napadlo by vás, že tichá, nenápadná, ne příliš bystrá žena zavraždí svého manžela, tak brutálním způsobem? 





Tak to je pro první díl recenzních restů vše. Budu ráda, když mi do komentářů napíšete co si o takovém typu článků myslíte a jaký je váš názor na tyto dvě knížky. 


Žádné komentáře:

Okomentovat


© Nacházíte se na Fandom before blood CZ.
Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Fandom before blood CZ.
Optimalizováno pro Firefox.