Záblesk Světla - Garth Stein

Dům jako tenhle s člověkem mluví, má toho totiž hodně na srdci. 

Stručný obsah:

Děj se odehrává v roce 1990, kdy se zbankrotovaný Jones Riddell vrací do rodného sídla za účelem jeho zbourání a rozdělení pozemku na více částí, aby na tom se svou sestrou Serenou vydělali co nejvíc. Společně s Jonesem přijíždí i jeho syn Trevor, který věří, že za peníze z rozprodaného pozemku koupí otec zpět dům, který jim byl zabaven. Trevorovi rodiče se rozhodli si dát 'pauzu'. Trevorova matka Rachel se vrátila k rodičům do Anglie do doby, než si Jones vyřeší své problémy z minulosti. 



V sídle Riddellových žije Trevorův dědeček Samuel se svou dcerou Serenou. Samuel má Alzheimerovu chorobu, je neustále zmatený a píše si na lepící papírky podivné poznámky. Serena se jeví jako milá a pracovitá žena. Jones s otcem Samuelem nikdy neměl dobrý vztah, což se nezměnilo. Serena s Jonesem se snaží, aby jim otec podepsal plnou moc a mohli s domem dělat, co potřebovali. Trevor nemá v domě co dělat, a tak se začne potloukat po domě, přičemž odhalí tajemství, která měla zůstat skryta.

Můj názor na knihu:

Kniha je psána zvláštním způsobem a ze začátku (prvních 30 stránek) jsem měla problém se v tom orientovat. Knížka je psána jako Trevorovo vyprávění o létě stráveném v sídle Riddellových. Prolínají se tam tři časové osy. První je právě z léta 1990, druhá z konce krátkého života Benjamina Riddella, což bylo kolem roku 1904 a pár kapitol je z Trevorovy dospělosti, kdy příběh vyprávěl svým dětem a manželce.


Když se zaměřím na postavy, tak Jones na mě chvílemi působil, jako by všechno vzdal a je mu to jedno. Serena mi od začátku nebyla moc sympatická a postupně se z ní vyklubala, s prominutím, manipulativní, sobecká mrcha. Děda Samuel mi přišel jako hrozně milý člověk, který nosil podivná trička a občas plácl nějaký ten nesmysl. Skvěle ho popsal právě Trevor:

„Je jako obživlá věštecká kulečníková koule. Když s ním zatřeseš a obrátíš ho, něco ti sdělí. Někdy to dává smysl, jindy ne. “

 A Trevor... ten se choval celkem zajímavě. Já nevím jak vy, ale kdybych při zkoumání starého domu objevila v tajné a temné místnosti ducha, kterého bych viděla jenom po škrtnutí zápalky, ale slyšela, jak dýchá a cítila jeho přítomnost, vážně bych tam s ním nezůstávala a nezajímalo by mě, jestli to je můj sto let mrtvý příbuzný a utíkala pryč. Trevor byl v této situaci naprosto klidný a ducha se děsil, až když ho potkal podruhé...

Ben byl celkem oříšek. Stále mluvil o tom, že by se Severní sídlo mělo zbourat a navrátit přírodě. Ze začátku jsem ho nevnímala příliš kladně a jeho myšlení nechápala. Přece jen byl to dům, kde se narodil a kde žili jeho příbuzní. On sám žádné děti neměl, jednak zemřel v mladém věku a byl to homosexuál. Postupně se dozvídáme více o jeho vztahu s Harrym a celkově jeho životě. Tyto části nebyly vždy úplně zajímavé. Omílala se tam stále ta samá myšlenka, co bylo přírodě sebráno, by se jí mělo navrátit. V jedné recenzi jsem četla, že by příběh lépe vynikl na filmovém plátně, kde by byla zachycena krása přírody popisovaná v knize. Naprosto souhlasím, co my víme, třeba se do budoucna opravdu dočkáme i filmového zpracování tohoto příběhu.


Trevor sice hodně prozkoumává dům i okolí, ale moc popisných částí v knize nenajdeme. To mi trochu chybělo, protože z prostředí starého, podivného domu se dalo vytěžit víc. Ovšem, co se týká pátrání po minulosti rodiny i domu Riddellových, ať už v denících, nebo díky snům, které posílal duch Bena, toho se v knize objevovalo opravdu hodně.

Ovšem ten konec mě opravdu překvapil. Až do poslední chvíle jsem nevěřila, že to tak opravdu dopadlo. Netušila jsem, že některé postavy budou natolik podlé a sobecké, aby lhali lidem, kteří je mají rádi a tolik intrik v rámci jedné nepříliš velké rodiny bych nečekala.


Shrnutí:

Nemůžu říct, že by mě kniha hned na začátku natolik uchvátila, že bych se od ní nemohla odtrhnout. Ovšem říct, že mě nebavila se taky nedá. Knížka mě k sobě jistým způsobem táhla. Bavilo mě sledovat, jak Trevor rozplétá tajemství záhadného domu i svých příbuzných. Autorovi se skvěle povedla gradace příběhu a posledních sto stránek jsem naprosto hltala.


Obálka:

Na první pohled mě knížka moc nezaujala, přebal knížky mi přijde až moc tmavý. Chápu, že to má vystihovat tajemnost celého příběhu, ale přece jen je to na mě až moc tmavé. Po sundání přebalu, se mi ale knížka líbila mnohem víc. Stromy jsou pouze na okrajích knihy a modrá je světlejší. Tohle je jeden z mála případů, kdy se mi knížka víc líbí bez přebalu.

Obálky v ostatních zemích:


 Upřímně, dneska si nějak nemůžu vybrat tu nejhezčí, každá je něčím zajímavá. Která z obálek se líbí nejvíc vám?

Hodnocení knihy:



PŮVODNÍ NÁZEV: Sudden Light
PŘEKLADATEL/KA: Jana Kordíková
ŽÁNR: Literatura světová, Thrillery
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK VYDÁNÍ ( v ČR ): 2016
POČET STRAN: 424
VAZBA: pevná (hardback) s přebalem



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Euromedia Group/Ikar
Knihu můžete zakoupit ZDE.



© Nacházíte se na Fandom before blood CZ.
Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Fandom before blood CZ.
Optimalizováno pro Firefox.